Falza? Falza!

Falza nejsou jen obyčejné napodobeniny.

Národní galerie nechala vhlédnout do svých depozitářů a odlehčenou formou zpřístupnit tuto zdánlivě nezajímavou formu umění, kterou se obyčejně galerie nechlubí. Výstava mapovala různé druhy falzifikátů a srovnávala je s originály.
Zvolili jsme netradiční formu paneláže, která svým viditelným členěním evokuje „bedny“ na obrazy, které skrývají někdy hodnotná díla, jindy překvapivě nápodoby. Běžně se výstava zabývá určitým stylem, obdobím, umělcem. Zde jediným pojítkem bylo „falzum“. Objevila se zde díla od středověku až do 20. století hned vedle sebe. Aby byl široký záběr výstavy pro diváka přehledný, dostala výstava rytmus právě dělením paneláže. Samostatným akcentem byl látkou tapetovaný salónek Ferdinanda d’Este, který miloval staré umění, ale neštítil se pořídit si falsifikát, když byl kvalitní. Bez pokročilých restaurátorských technik ani falzum nepoznáte. Výstavu jsme proto odlehčili za látkou skrytými blikajícími nápisy upozorňujícími na falza vystavená mezi originály. Za skrytými dveřmi byla i laboratoř, kde bylo možné nahlédnout více pod pokličku restaurátorských technik analýzy výtvarných děl.

Výstava je koncipovaná do sedmi oddílů, které návštěvníkovi postupně vedle sebe představují napodobeniny i originály obrazů, soch a kreseb vzniklé na území českých zemí i v zahraniční. Tyto oddíly jsou umístěné do menších sálů chronologicky a typologicky navazujících na sebe. V místnostech mimo hlavní osu jsme situovali interaktivní část výstavy – laboratoř a v další menší kinosál. Pro významná umělecká díla z období od 15. až do poloviny 20. století bylo důležité najít vhodný způsob vystavení, aby byl sjednocující pro celé dlouhé prezentované období a poskytoval adekvátní způsob prezentace nejrozmanitějších děl. Jelikož prostory nebyly původně určené k výstavnictví, navrhli jsme soběstačný a co nejméně invazivní systém paneláže, který respektuje specifický charakter barokního paláce a zakrývá nevýhodu nízkých stěn prostoru. Zvolili jsme jednoduchý rámový systém z hoblovaných dřevěných hranolů, potažený z vnitřní strany polopropustnou textilií. Dále byly z vnitřní strany ukotveny vertikální hranoly vynášející umělecká díla. Díky jemné propustnosti textilie přiznáváme nosný konstrukční systém, což umožňuje další práci s prostorem v návaznosti na klenebné osy a pod. Volbou barevnosti nosných prvků a textilie jsme se co nejvíce přiblížili holubí šedi v interiéru paláce.