Záměr zbudování Středoevropského centra historických krovů v bývalé obecní zbrojnici, pozdějším hospodářském dvoře, je logickým krokem jak z hlediska povahy objektů, tak z hlediska kontextu. Adaptace na novou funkci s sebou přináší nezbytné zásahy do stávajících historických objektů.
V koncepci, kterou předkládáme, uvažujeme o nových “stavebních” zásazích jako o samostatné vrstvě. Nová stavební vrstva je založena na tradičních principech výstavby, ctí původní stavbu a umožňuje uživatelský i návštěvnický komfort. Zároveň je na první pohled zřejmé, že se jedná o nově vložené prvky – ty jsou oproti původním konstrukcím sestaveny v odlišném měřítku a z drobnějšího řeziva, čímž dosahujeme odlišení starého od nového. Použitím dřeva vložené objekty materiálově i koncepčně propojujeme se stávajícím objektem.
Další vloženou “nestavební” vrstvou jsou objekty sloužící k vystavování modelů a materiotéka, pro které volíme kombinaci ocelových konstrukcí a dřevěných deskových materiálů, opět v takovém měřítku a formě, aby nedocházelo k vizuální konkurenci s vystavenými předměty a objektem samotným.
Považujeme za podstatné řešit novou vizuální identitu Středoevropského centra historických krovů a spolupracovat s grafickým designérem již ve fázi studie. Z grafického manuálu následně vzejde i orientační systém ve všech objektech i areálu.
Podstatným a nezbytným zásahem pro fungování centra je vložení výtahu a nového schodiště, které jsou umístěny do objektu tak, aby bylo možné propojit východní křídlo sýpky a zbrojnici. Ideální se jeví prostor při nosné stěně mezi zbrojnicí a sýpkou. Zde dochází k jedinému většímu zásahu do nosné konstrukce. Výsledkem je funkční propojení sídla SCHK Cheb, Chebské materiotéky i Muzea tesařského řemesla.
Hlavním vstupem do instituce ze dvora tesařské hutě je aktuálně zazděný severovýchodní portál bývalé sýpky. Po vyhodnocení sond možných otvorů jsme se rozhodli obnovit tento portál a vytvořit tak důstojný vstup do sídla SCHK Cheb. Zároveň ponecháváme stávající vedlejší vstup do sýpky pro technické využití.
Návštěvník vchází do vstupní haly, ve které je umístěn pult z tesaných trámů a posezení podobného charakteru. Ve vstupní vytápěné části sýpky bude podlaha z dřevěné špalíkové dlažby. Zde je možnost zakoupit vstupenku, upomínkový předmět či publikaci.
Dále se zde nachází schodiště, výtah, toalety pro veřejnost a vstup do kancelářských prostor. Ze vstupní haly má návštěvník několik možností, kam pokračovat – do klášterních zahrad skrz nové dva průchody, expozice modelů krovů ve 2. NP, popřípadě s průvodcem do materiotéky ve vyšších patrech. Odsud lze pokračovat novým otvorem ve zdi do objektu zbrojnice.
V jižní části zbrojnice je umístěn víceúčelový sál pro přednášky, workshopy a výukové programy se zabudovanou knihovnou a skladem pro uložení mobiliáže.
Do vstupní (severní) části zbrojnice umísťujeme pouze mobiliář ze starých trámů a stávající schodiště. Prostor ponecháváme z velké části prázdný a průchozí. Vzhledem ke špatnému technickému stavu stávající podlahy navrhujeme její sanaci a novou skladbu podlahy. Ve vstupní nevytápěné části zbrojnice bude podlaha z dřevěné špalíkové dlažby. Problém tepelné pohody ve víceúčelové místnosti bude vyřešen podlahovým vytápěním a zatepleným dřevěným podhledem stropu. Jako nejvhodnější materiál se nám jeví dusaná hlína.
Tesařská huť a její zázemí je dle doporučení zadavatele v přízemí sýpky.
Zateplený objekt zázemí se nachází mezi vstupní halou a tesařskou hutí a připomíná tesařskou konstrukci, ovšem za použití menšího měřítka řeziva. Prvky jsou spojovány tradičně – kolíky. Konstrukce je pohledová a je vyplněna izolačním materiálem pro kvalitní vnitřní prostředí. Izolantem je buď konopný beton nebo sláma opatřená hliněnou omítkou. Citujeme tak původní hrázděnou konstrukci v současném pojetí. Tímto způsobem jsou řešeny toalety a sociální zázemí pro zaměstnance v přízemí zbrojnice. Díky tomuto intaktnímu řešení není nutné původní historický objekt izolovat kontaktně a v případě změny funkce je možné vložené prvky odstranit.
Muzeum tesařského řemesla a modelů historických krovů Josefa Hauera
Pro dosažení kvalitní prezentace dřevěných modelů budou stávající masivní podstavce nahrazeny subtilními tmavě natřenými hranoly. Sokl bude evokovat tvar i proporci příslušného domu, jehož krov je vystaven. Modely jsou rozmístěny v prostoru živě, což připomíná tradiční rostlý urbanismus města, ve kterém se vystavované objekty nachází. Osvětlení je vhodné řešit jako bodové, aby modely náležitě vyzněly v detailu i v prostoru.
Ve vyšším patře zbrojnice bude krov představen videomappingem umožňujícím názorný popis jednotlivých prvků, principů konstrukce krovu a tesařských spojů.
Vložený regálový systém je umístěn ve směru střechy a svým tvarem ji i cituje, což umožňuje kvalitní osvětlenost exponátů v policích. Podélné řazení polic ve čtyřech uličkách je přehledné a prostor lze snadno dělit dle jednotlivých témat. Při průchodu prostorem má návštěvník bez složitého hledání přehlédnout celou sbírku. Police lze do systému vkládat
vodorovně, v mírném náklonu, ale i “ve sklonu střechy” jako tašky. Systém je variabilní. Police jsou dřevěné, což brání při manipulaci poškození exponátů. Osvětlení navrhujeme řešit systémem čtyř lišt uspořádaných rovnoběžně se stoly a jednotlivými zdroji s různou optikou nasvětlovat exponáty.
Dvůr a přízemí severozápadní části sýpky je dle zadání určeno pro tesařské řemeslo a celoročně fungující provoz. V západní části přízemí sýpky je umístěné nové zázemí pro zaměstnance tesařské huti. Část venkovního tesařského dvora vyžaduje rovnou pracovní plochu. Jako nejvhodnější povrch pro daný historický kontext jakož i práci se dřevem se nám jeví povrch z mlatu. Pro zajištění komfortního celoročního provozu je vhodné zajistit ochranu před sluncem i deštěm a disponovat kvalitním osvětlením. Proto do vnitrobloku umísťujeme v přímce čtyři dřevěné ručně opracované sloupy v rozestupech po 9 metrech. Ty budou sloužit pro osazení osvětlení i plachet pro stínění. V případě potřeby je bude možné demontovat. V linii sloupů povede kamenný žlab pro odvod vody.
Navrhujeme reorganizi stávajícího projektu zabývající se vnitroblokem Hradební – Dlouhá, který vnímáme jako jediečnou příležitost k zapojení celého vnitrobloku do urbanismu města. V našem návrhu řešíme situaci tak, aby bylo mezi plánovaná parkovací stání při severní hraně řešeného území možné umístit stromy, které zlepší klima vnitrobloku pro obyvatele i tesařskou huť. Zároveň vytváříme kvalitní manipulační prostor pro práci na tesařském dvoře.
Typologie | museum |
Typ | exteriér |
Rok | 2021 |
Status | soutěž - vyzvaná |
Náklady | 100000000 Kč |
Autoři | MgA. Jan Říčný, MgA. Filip Kosek |
Spouautoři | MgA. Eliška Ďásková, Bc. Dominik Rejthar, Ing. arch. Elena Seregina, MgA. Bibiana Stibitz, |
Spolupráce |
statika: ing. Filip Chmel
odborná spolupráce: Petr Růžička, Mgr. Michal Panáček požární řešení: ibg. Petr Havlíček |